Ochluchlý Kráta a jeho povídka Magická slova - u dominy v osmém nebi

Neslyšící lidé prožívají partnerské vztahy a sexualitu stejně jako slyšící lidé. Bariéru ve vyznání lásky mají pouze v zachycení tónů, zabarvení hlasu, intonaci. Své city musí vyjadřovat pomocí znaků, pohybů, doteků. Největší bariéru mají v běžném životě. Neslyšícím chybí zvuková orientace v prostředí.Člověk se zrakovým handicapem je vidět, má hůl, psa. Neslyšící osoba není poznat. Jede houkající sanitka, řidič sanitky si všimne osoby se zrakovým handicapem, nikoliv neslyšící osoby. A zrovna tak nevidomý tu sanitku slyší, ví o ní, ale neslyšící netuší, že nějaká jede (pokud ji nevidí).

Osob se sluchovým postižením je u nás kolem půl milionu. Asi 5 % z nich jsou uživatelé českého znakového jazyka, který je jim základním, mateřským jazykem. Má svou gramatiku a pravidla. Jsou zde i zajímavé znaky v oblasti sexuality. Často se plete znak pro sex se znakem „znakovat“ nebo i se znakem „špenát“.

ČZJ není mezinárodní, v jiných zemích mají svůj vlastní znakový jazyk. Český znakový jazyk používají především neslyšící lidé, kteří mají vrozenou vadu od narození a čeština je pro ně cizí jazyk. Je to podobné, jako kdybychom uměli třeba 1000 slov ve finštině a měli ve finštině číst a psát. Člověk ve věku, kdy přijde o sluch po osvojení si národního mluveného jazyka, nadále komunikuje česky, takových lidí je asi 490 000 z 0,5 milionu se sluchovým handicapem.

 

Je potřeba, aby si toto uvědomili úředníci, lékaři, zdravotní sestřičky a další pracovníci, kteří mohou přijít do styku s neslyšící osobou, neboť když neslyšící osoba řekne na úřadě nebo u lékaře, že neslyší, a komunikuje česky, začnou mu někdy hned shánět tlumočníky, což je pro tuto skupinu neslyšících nepříjemné, protože jim tlumočení do jiného jazyka nepomůže. Nepotřebují tlumočit, ale zprostředkovat tentýž jazyk v jiné formě. Lidé, kteří přišli o sluch během svého života, si již osvojili psaní i čtení, ale český znakový jazyk neumí. Musí nebo mohou se ho naučit jako každý jiný cizí jazyk. Pro tyto neslyšící je ideální simultánní přepis. 

{articleImage}430{/articleImage}

 

Simultánní přepis používá i ohluchlý autor a provozovatel webových stránek kochlear.cz Ladislav Kratochvíl, zvaný Kráta. {articleImage}433{/articleImage}

 

 

 

Kráta je moc fajn člověk. I přes to, že při operaci hlavy přišel o sluch, zajímá se o běžný život. O tom, jak někteří lidé mají neslyšící osoby například za analfabety, se můžete dočíst na blogu Ztlumeno, který je blogem organizace ORBI PONTES. Kráta tento blog spravuje a z velké části i píše příspěvky. Na svém osobním blogu má i jednu veselou, vtipnou povídku – „Magická slova – u dominy v osmém nebi“  {articleImage}434{/articleImage}

Pokud chcete vědět, jak se můžou chovat ti, co nám vládnou v soukromí, doporučuju si povídku přečíst. :-) 

 

Z jakých podnětů ve své povídce Kráta vycházel, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

 

1) Kde jsi čerpal inspiraci k této povídce?

Po roce 1989 jsem psal povídky do humoristického časopisu NEI Humor. V té době vznikala velká spousta „rychlokvašných“ podnikatelů, šéfů, politiků atd., kterým „chutnalo rozhodovat o druhých“, a také právě různých salónů, sexuálních služeb. Když bylo v NEI Humoru téma „politika“, nabídlo se to jaksi samo.

 

2) Myslíš, že to tak bývá i v reálném životě, že šéfové potřebují být někdy v submisivní roli? 

Je to humorná povídka s pointou (možná dokonce se dvěma pointami) a z toho důvodu jsem ji napsal. Jestli je častá a vyhledávaná submisivní role nadřízenými někoho, netuším. Ale často bývají třeba ve filmech u domin různí šéfové čehosi. „Soustružníka“ jsem u dominy nikdy neviděl.

 

3) Jaký máš názor na partnerské vztahy a intimní potřeby u neslyšících osob?

Žádný. Respektive je to podle mě úplně stejné jako u slyšících.

 

4) Co považuješ za nejvíce důležité u partnerky?

Nejvíce asi, aby byla ochotná ke komunikaci, a nejméně to, jakým způsobem komunikuje (psaní, diktování do automatu atd.)

 

5) Myslíš, že neslyšící mají nějakou bariéru v sexualitě? Na rozdíl od osob na vozíku?

Blbě se čtou „sladká slovíčka“ „pod peřinou“.

 

6) Je podle Tebe vhodný vztah neslyšící partnerky (partnera) se slyšícím partnerem (partnerkou)?

Ano.

 

{articleImage}427{/articleImage}

 

7) Jak to vidíš se seznamováním slyšících s neslyšícími osobami?

Je potřeba rozlišovat, jestli se partneři seznamovali v době, kdy už jeden (nebo oba) měli sluchovou vadu, nebo došlo ke ztrátě sluchu jednoho z nich třeba po 15 letech manželství (můj případ). V prvním případě se už při namlouvání počítá s tím, že druhý neslyší a komunikaci si najdou hned zkraje. Ve druhém to je docela šok. V době namlouvání nikdo nepočítá s tím, že partner/ka nebude po nějakém čase slyšet a nepočítá s tím ani zbytek rodiny (tchán, tchyně, švagři) zatímco v tom prvním ano (ví to hned od začátku).

 

8) Znáš nějaká intimní slovíčka v českém znakovém jazyce?

Jestli jsou ve znakovém jazyce intimní slovíčka, nemohu posoudit, protože komunikuji česky. Domnívám se, že ano. Ve tmě by se stejně ani nedal ZJ použít. Spíše to budou nahrazovat různé doteky na různých místech.

 

9) Rád píšeš blog o životě. Máš nějaké veselé příhody v oblasti partnerství?

Příhody žádné neznám, se ženou jsem se seznámil, když jsem slyšel dobře, a teď už se neseznamuji. Znám pouze historku, kterou popsala Mgr. Věra Strnadová v jedné ze svých knih. Jdou partneři na večeři do restaurace. On slyší, ona ne. Partnerka rozebírá soukromé věci a partner jí říká: „Prosím tě, mluv nahlas. Tady hraje jukebox a já ti vůbec nerozumím.“ Tak partnerka o tom, co se týkalo pouze jí a jeho, mluvila nahlas. On po půl hodině: „Neřvi už přes celou restauraci, ten jukebox hrál 3 minuty.“

 

 
Na závěr pár doporučení, jak oslovit neslyšícího člověka:Usmívající se

 

1) Rozhovor navážeme lehkým dotykem na rameno. {articleImage}428{/articleImage}

 

2) Nikdy nezvyšujeme hlas, ani nekřičíme!

 

3) Vždy oslovíme pouze neslyšícího, nikoliv jeho doprovod. Tuto chybu dělají často i lékaři, zdravotní sestry, úřednice.

 

4) Je důležité tolerovat jejich neverbální projevy. KřičícíSlyšícím lidem se mohou zdát jejich projevy trochu hlučné, zvláštní, ale je to u nich normální.Usmívající se

 

5) Pokud neslyšící chtějí komunikovat, upoutat pozornost, aby se na ně druzí podívali, dávají signál máváním rukou. Je důležité se neslyšící osobě dívat do očí, odvrácení očí pro neslyšící osobu znamená nezájem v pokračování rozhovoru.

 

A pokud jste, milí čtenáři, dočetli až na konec tohoto článku, jsme rádi, že jste oči od článku neodvrátili a váš zájem o čtení bude nadále pokračovat. Máváme. :-)


Vytištěno z: http://www.sexualniasistence.cz/ochluchly-krata/