{articleImage}56{/articleImage}
Na letošním ročníku nepochodovali jen ti, co mají zdravé, chodící nohy, ale na pochod přijely i vozíčkářky.
„Přijela jsem za svým kamarádem, který je gay, a podpořit všechny lidi, co se mají rádi.“ prozradila jedna vozíčkářka.
{articleImage}54{/articleImage}
„Atmosféra je tu perfektní. Mám tu hodně kamarádů gayů. V průvodu se mi jelo dobře, horší to měli ti, co mě vezli.“ řekla se smíchem další vozíčkářka.
Nikdo se nad vozíčkáři vůbec nepodivoval a to je dobře. Žádné rozdíly mezi zdravými a postiženými prostě nejsou, jen postižení mají odlišné potřeby a možná může být také rozdílnost v jejich prožívání života.
{articleImage}55{/articleImage}
Pokud jsou homosexuální vozíčkáři sami, není to žádný problém. I na vozíku v dnešní době internetu mají možnosti najít si k sobě příslušného partnera a vozík nemusí být vůbec překážkou.
{articleImage}58{/articleImage}
Neměli bychom také rozlišovat, jestli nám vadí víc homosexuální ženy nebo muži. Jak říká ve svém blogu paní Irena Fuchsová – ptát se v dotaznících, zda nám vadí víc lesba nebo gay, je ptákovina.
Z pohledu termokamery, z níž se letos pořizovaly snímky na Prague Pride, jsme prý všichni stejní. Všichni jsme lidé.
{articleImage}60{/articleImage}