Romana Fricová - U zdravotníků chybí osvěta v oblasti lidí s handicapem

Romana Fricová, která se pohybuje na vozíku, pochází z České Třebové, ale bydlí v Pardubicích. Jako většina ostatních má Romana kladný vztah k partnerskému vztahu a k sexualitě osob se zdravotním postižením. Vystudovala resocializační pedagogiku na filozofické fakultě. Měla podporu od centra ALMA, což je specializované celouniverzitní pracoviště Univerzity Pardubice, zajištující poradenskou, technickou a studijní podporu pro studenty se specifickými potřebami nebo zdravotním znevýhodněním.

1) Byla podpora od Centra ALMA pro vás dostatečná?

Ano, byla. Centrum Alma vnímám jako velmi důležitou součást Univerzity Pardubice. V době studia mi byli pracovníci Centra velmi nápomocní.

 

2) Co vám nejvíce vadí při běžné komunikaci s vámi na lidech?

Určitě bych zmínila předsudky, které ve společnosti vůči lidem s postižením panují. Nutno však říci, že se s nimi nesetkávám již v takové míře jako v minulosti. Mrzí mě, pokud z komunikace vycítím, že pro protějšek nejsem rovnocenným partnerem a můj názor není brán vážně. Dle mého názoru společnosti více či méně stále chybí osvěta v oblasti lidí s handicapem.{articleImage}522{/articleImage}

 

3) Chybí podle vás i osvěta u lékařů?

Určitě chybí. Považuji za nutné přenastavení celého systému. Zdravotnictví jako takové by mělo být lépe připraveno například na hospitalizaci člověka s těžkým zdravotním postižením a nepodivovat se nad potřebou osobní asistence, a tedy přítomností pečující osoby.

 

4) Využíváte osobní asistenci nebo vám pomáhá někdo z rodiny? Máte stálé asistenty/ asistentky?

Potřebuji téměř nepřetržitou péči a přítomnost druhé osoby. Ve všední dny je se mnou 8–10 hodin denně 1 asistentka, zbytek zajišťuje manžel, v případě potřeby moji rodiče.

 

5) Prozradíte, proč jste na vozíku a jaký je váš profesní a osobní život?

Mám dětskou mozkovou obrnu, která mě postihla v důsledku předčasného narození. Žiji s manželem a pracuji jako sociální pracovník v neziskové organizaci.

 

6) Je pro vás důležitá potřeba partnerského vztahu a sexuality u osob s tělesným handicapem?

Domnívám se, že potřeba a důležitost partnerských vztahů a sexuality je u osob s tělesným handicapem stejná jako u většiny intaktní společnosti. Vnímám to jako zcela přirozenou součást života každého člověka.

 

7) Znáte organizaci Freya a Nebuď na Nule, a co si o nich myslíte?

Znám je a práci obou organizací vnímám jako velmi prospěšnou a důležitou, stejně tak pozici sexuálních asistentek/asistentů. Sama tyto služby nevyužívám, nicméně je velmi kvituji, protože si myslím, že pro ty osoby s handicapem, které nemají stálý partnerský vztah, může být důležité svou sexualitu mít s kým sdílet.


Vytištěno z: http://www.sexualniasistence.cz/romana-fricova-u-zdravotniku-chybi-osveta-v-oblasti-lidi-s-handicapem/