Rozhovor s PhDr. Martinou Venglářovou – Erotická pomůcka je bezpečnější než náhradní předmět

Paní doktorka Venglářová se pohybuje v oblasti sexuality u lidí s handicapem od roku 2000. V roce 2013 s lektorem a konzultantem Petrem Eisnerem napsala knížku „Sexualita osob s postižením a znevýhodněním“. Ve své soukromé ordinaci se zabývá mezilidskými vztahy, především partnerskými.

Věnuje se problémům v sexuálním životě, sexuálním dysfunkcím psychického původu, nesouladu v sexuálním životě páru a následkům sexuálních traumat. Jaké má zkušenosti se sexualitou klientů, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

 

{articleImage}304{/articleImage}

1) Zaznamenala jste nějaké změny od té doby, co jste napsala knížku „Sexualita osob s postižením a znevýhodněním?“

Ano, ale nesouvisí to s knížkou. Za posledních 10 let je určitě velký posun v zařízeních sociálních služeb. Jsou zařízení, kde pečují o klienty, kteří mají potřebu dopomoci v sexuálním životě. Zařízení se tomu více věnují, jsou informovanější, vzdělanější. Většina zařízení si ustanovila nějaké postupy k řešení sexuálních témat s klienty. Spousta zařízení organizuje besedy pro klienty. Není to ale tak, že by klienti byli po osvětě více sexuální.

 

2) Navštěvují Vás klienti s handicapem?

Převážně mě navštěvují klienti s duševním onemocněním. Se zdravotním postižením mě klienti navštěvují minimálně. Spíš často školím ve stacionářích, speciálních školách a dalších institucích. Konzultuji pak s pracovníky konkrétní situace a jak by je mohli řešit a jak směřovat péči o klienta. Např. u lidí s obtížemi v komunikaci by trvalo dlouho, než bychom si na sebe zvykli.

 

3) Ale Vaší důvěru si nakonec získají?

Ti, se kterými začnu terapeuticky pracovat, ano. Jsem někdy až překvapená, jak otevření jsou. Udiví mě spíše klientka, které se zeptám, zda se radila s gynekologem v souvislosti se sexuálními obtížemi, a ona řekne, že ne. Bojí se možná negativní reakce, protože lékaři mají jiné priority.

 

4) Jak to lékaři dle Vás řeší?

Je určitě řada lékařů, kteří propojují psychické a tělesné příznaky a vnímají pacienta celistvě. Pak přichází člověk, který už podstoupil vyšetření u lékaře a ten shledal, že obtíže budou psychické, a doporučil pacientovi vyhledat psychologickou pomoc. Ale stále jsou i lékaři, kteří se věnují jen biologickým aspektům, ale těch je naštěstí méně.

 

5) Můžou léky ovlivňovat sexuální život?

Ideální by bylo, aby každý, kdo užívá léky, dostal od lékaře informaci, jestli a jaký vliv mohou tyto léky na sexualitu mít. Aby se nemusel ptát, nebyl pak zaskočen, ale aby o tom věděl. Lidi si nespojí léky, že mohou mít vliv na sexualitu.

 

6) Doporučila jste svým klientům někdy nějaké erotické pomůcky?

Teď už ne. Jen v minulosti jsme řešili výběr vhodných erotických pomůcek v pobytovém zařízení pro klienty s mentálním handicapem. Na to já nejsem odborník, v sexshopu dokážou dobře poradit. Vhodně vybraná pomůcka je důležitá nejen pro sexuální spokojenost, ale také pro prevenci zranění.

 

{articleImage}308{/articleImage}

 

7) A co říkáte na dnešní sexshopy?

Měla jsem v minulosti jednu klientku, která pracovala v takovém obchodě. Měla zkušenost i s rodinnými příslušníky, kteří vybírali pomůcku pro někoho jiného, třeba otec pro syna. Hlavně je důležité, aby pomůcky byly bezpečné. Podle mě je erotická pomůcka bezpečnější než nějaký náhradní předmět.

 

 

 


Vytištěno z: http://www.sexualniasistence.cz/rozhovor-s-phdr-martinou-venglarovou-eroticka-pomucka-je-bezpecnejsi-nez-nahradni-predmet/