Rozhovor – vozíčkářka Monika Henčlová – Přejedu vozíkem každého, kdo mi bude bránit v sexu!

Vozíčkářka Monika Henčlová má roztroušenou sklerózu v hlubokém stádiu. I když jen hýbe hlavou, špatně se jí dýchá, mluví, je závislá v detailech na pomoci svých osobních asistentek, tak studuje evangelickou fakultu ( mimochodem úspěšně), má přítele, se kterým je šťastná, a píše vlastní blog. Navzdory těžkému osudu si život užívá naplno, a to i sexuálně! Nedávno jí vyšla knížka „Holka divoká“, kde píše o svém pohledu na život, o tom, jak poslala doktory do háje a stala se modelkou, o chlapech, ženách, sexu... Na otázky v rozhovoru odpovídá svérázně a vtipně, tak jak to má ve své povaze:

Co pro Vás znamená slovo erotika a sex?

Jsem dospělá ženská a sex patří mezi základní biologické potřeby. Erotika a sex jsou pro mě symbolem svobody a mé ženskosti.

Jste v sexu svobodná?

Obtěžuje a brzdí mě jen mé chromé tělo. Žádnou olympiádu v sexu nepředvádím, ale přiznám se, že si to stejně užívám.

Bez sexu to tedy nedáváte?

Mám skvělého partnera, který potřebuje ženskou a já potřebuji chlapa. Sex nás oba dva uklidňuje a dává pocit bezpečí a potřebnosti.

Jste zamilovaná?

Svého partnera miluji a skrytě doufám, že on mě taky. Plně si uvědomujeme, že nikdo z nás lidí není dokonalý a nás baví procházet všemi složitostmi a nakonec se dostat k sobě kůži na kůži.

Je hodně složité dostat se k sobě kůži na kůži?

Moje nemoc způsobuje obrovské křeče mých končetin. Někdy je sportovní výkon se ke mě dostat. Dělám si legraci, že to má partner místo fitka.

 

{articleImage}24{/articleImage}

 

Dříve jste dělala modeling. Jak jste se k tomu dostala?

Když mi doktoři řekli, že mě čeká invalidní vozík, nemohla jsem to nechat být. Mám velmi dlouhé nohy a měla jsem potřebu ukázat to světu. Měla jsem jen omezený čas, tak jsem brala vše, co mi život nabídl. To není přesné, nebrala jsem, rovnou jsem si vše urvala. Měřím 190 cm a nohy jsem uměla vykopávat až nad hlavu. Ukažte mi šílence, který by se mi postavil a v něčem mi bránil.

Setkala jste se osobně s Terezou Maxovou. Jaké to bylo setkání?

Tereza Maxová je velmi krásná a empatická žena. Nejsem si jistá, že by dokázala pochopit můj svět a můj život. Určitě by se snažila, ale ve finále tak prudkého a svérázného ,,invalidu" asi jen tak nepotká.

Co máte nebo nemáte ráda na ženách?

U žen dávám na první místo mozek a z toho vyplývá vkus, rafinovanost a vtipnost. Toho si u každé ženy všímám a nesmírně oceňuji.

Co máte a nemáte ráda na mužích?

Napsala jsem knížku Holka divoká a v ní docela přesně a svérázně píšu o svém vnímání muže.

V knížce Holka divoká píšete o čichání. Zažila jste někdy nepříjemný odér u lidí?

Ano, jistě. Přece každému se muselo stát, že mu ten druhý smrděl. Nechci mluvit o extrémech, jako jsou nemyté nohy nebo nečištěné zuby. Mluvím o aroma toho dotyčného. Vždyť třeba parfémy se vyrábějí a míchají především z voňavých věcí a také se vám každý nelíbí. Zkrátka rozlišuji lidi na vonící a smrdící. Uznávám, že můj názor je velmi subjektivní, ale tak to má být.

Váš partner voní? :-)

Partner mi musí vonět. Pokud by smrděl, nepustila bych ho přes práh.

Používáte Vy osobně nějaké voňavky?

Samozřejmě, že voňavky používám. Jsem plně inkontinentní. Nechci, abych první dojem dělala svým odérem.

Co na partnerovi nejvíc obdivujete?

Velice na něm obdivuji, že zvládá život se mnou a moji vzácnou povahu:-) Navíc hodně pracuji a studuji a on mi se vším pomáhá, chlapsky pomáhá:-) Nečekejte žádnou úpravu nebo řád, zkrátka to jen nefláká :-) Tiše doufám, že mě má rád a já děsně ráda poslouchám, když spí.

O Vás se ale starají osobní asistentky – dobrušky, jak jim říkáte. Dopřávají Vám s partnerem soukromí?

Asi jsem hrozná potvora. Svého partnera občas beru jako svého dobrušáka. Pak zavřeme dveře a... Tak máme jistotu, že nás nikdo nebude rušit. V nejhorším případě, když o mě dobruška pečuje 24 hodin, určitě uvítá dvě tři hodiny času pro sebe někde na procházce. 

Navštívila jste už někdy sexshop s erotickými pomůckami?

Sexshop jsem nenavštívila a žádné erotické pomůcky nepoužívám.. Hodně jsem přemýšlela nad robertkem. Nehýbu však ani rukama a když už mám pěkného chlapa vedle sebe, tak na co robertka. Tělo na tělo je můj ideál.

A Váš partner? Používá nějaké erotické pomůcky?

V mé přítomnosti partner žádné pomůcky, a to ani kondom, nepoužívá. Chtěla bych říct, že jak to dělá jinde a s někým jiným, to fakt nevím. Varuji ho ale, pokud má někde nějakou bokovku a já na to přijdu, bude velmi zle. :-)

Hádáte se někdy s partnerem?

Je to chlap, jiný živočich, přece po mně nikdo nemůže chtít, abych ho chápala a všemu rozuměla:-) Zatím se moc nehádáme. Odzbrojí mě hláškou uprostřed dohadování, že na vozíku vypadám v té chvíli jak ,,nasraný tankista". Pak začne nahlas přemýšlet, jak bych v takové pozici zvládala boby nebo let do vesmíru. Začnu se strašně smát a je po hádce.

Co byste chtěla vzkázat lidem, kteří nechápou sexuální potřeby lidí zdravotně postižených?

Ráda bych jim řekla, teď hledám vhodná a slušná slova, že by měli zkusit sami žít bez sexu a erotiky. Ono se dobře radí, jak má druhý člověk žít a vnímat ty chudáčky mrzáčky, sám však žít sexuální život a být vysouložený. Budu volat po důstojnosti. Jsme dospělí lidé, tak nás nechte dospělými lidmi být.

Jak podle Vás vnímá společnost „chudáčky - mrzáčky?“

Chudáček mrzáček má pracovat, vše organizovat, nejlépe platit i hypotéku, aby bylo po něm co dědit. Může si vybrat také jídlo, pokud ho zaplatí. A tím dovolené aktivity končí. Všechno ostatní dělá chudáček mrzáček pro sebe a proti dovolenému. V té chvíli se tedy musí začít rvát a tvrdě prosazovat svoje práva. Ve finále bude ten „divnej", co k prosazování svých věcí využívá svoji invaliditu. Pak ten rozumný, správný a dospělý člověk před takovým typem útoku ustoupí. Vždyť ten chudáček to má za pár, tak raději udělám, co chce. A už jsem zase naštvaná.

Snažil se Vám někdo sex vypustit z hlavy?

Spíš jsem se dozvěděla, že invalidé vůbec nemají právo na sexualitu a měli by být vykastrováni. Hlavně aby se nemnožili mezi sebou. Na to chci upozornit, že se mi připravuje výroba invalidního vozíku s bradovým ovládáním. Sice nehýbu nohama ani rukama, ale každého sobeckého a hloupého jedince přejedu. A to si nedělám srandu, můj blacklist se začíná plnit.

Chcete ještě něco na závěr rozhovoru sama dodat, vzkázat všem lidem?

Ráda bych dodala své životní motto, díky kterému už tak moc nebrečím nad životem a lidmi kolem sebe: „Tož to, kurva, ani omylem."

 

 

 


Vytištěno z: https://www.sexualniasistence.cz/rozhovor-vozickarka-monika-henclova-prejedu-vozikem-kazdeho-kdo-mi-bude-branit-v-sexu/