O LGBT seniorech/seniorkách s Mgr. Jolanou Novotnou

1) Jsou mezi LGBT seniory/seniorkami i senioři/seniorky, které mají nějaký handicap od dětství nebo mládí? (lidé s tělesným handicapem, nevidomí atd.)

Zcela jistě jsou. Jsme běžnou součástí populace v celém jejím spektru a intersekcionalita platí i pro nás.

2) Setkáváte se s LGBT seniory/seniorkami, kteří mají vytěsněnou svoji orientaci od mládí a teprve ve stáří ji odkryjí? Jaké jsou jejich reakce?

Ano, setkávám. Reakce a strategie jsou různé. Od úlevného veřejného coming outu po rozhodnutí o své orientaci nemluvit. Častou větou bývá: „Copak dnes, dnes už to mají mladí lehčí než my.“ I to je signál pro společnost, jak se chovat k LGBT lidem.

3) Jak na to reaguje jejich okolí?

Pokud jde o reakce rodiny, je to opravdu velmi individuální. Ale obecně se až do nedávna situace zlepšovala, napomáhalo tomu povědomí o LGBT lidech ve společnosti.

4) Jaké jsou názory na LGBT mezi politiky?

V posledních letech dochází k regresu vlivem polarizujících aktivit krajně pravicových sil a politiků typu Putina, který EU nazývá posměšně Gayropou, nebo i politiků, kteří jsou u moci v Maďarsku a Polsku. A právě ani u nás není o takové cílené podkopávání lidských práv LGBT* lidí nouze. Pokud jde o politiky, tak KDU-ČSL, SPD a jednotliví poslanci i v jiných stranách a hnutích, jako třeba pan Juchelka za ANO, jsou výraznými odpůrci emancipačních snah LGBT lidí. Naopak za práva LGBT lidí se staví Piráti a Zelení jako celek. Více informací je také na webu iniciativy Jsme fér.

5) Víte o některých zaměstnavatelích a společnostech, které podporují LGBT lidi a především seniory a seniorky?

Ten trend roste, protože zaměstnavatelům je jasné, že diverzita podporuje spokojenost, kreativitu, vytváří prostředí, kde se podnikání daří. Existuje třeba platforma Pride Business Forum.(pridebusinessforum. com) Jestli některá společnost podporuje přímo starší LGBT nevím, ale je to dobrý tip na to, kam také zaměřit pozornost.

6) Přijmou děti LGBT seniorů/seniorek nového partnera/partnerkusvého rodiče?

To je zajímavé spojení vztahů s dětmi a materiálu s názvem Tabu a předsudky v dlouhodobé péči (Taboos and Prejudices in Long-Term Care). V materiálu byly vztahy s dětmi oddělené a řešily se jen u heterosexuální populace. Ale i LGBT starší lidé mívají děti, i když ne tak často jako jejich heterosexuální a cis gender vrstevníci. U starších generací to bývají děti z předchozího heterosexuálního vztahu a tam se mohou u dětí přidat ještě komplikace, protože je pro ně méně přijatelné, že si rodič  našel nového partnera nebo partnerku stejného pohlaví, než kdyby to byl většinový heterosexuální vztah. Znám i případ, kdy ze dvou sourozenců jeden maminčinu novou partnerku přijal hezky, a druhý ne.

7) Podporuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb LGBT komunitu s patřičným respektem?

Časopis APSS poskytl prostor článkům o LGBT stárnutí a placený prostor pro informace o projektu v rámci MPSV, který je zaměřený na pomoc při vytváření LGBT přátelských sociálních služeb. Zároveň v něm byl ale uveřejněný i rozhovor s předsedkyní Aliance pro rodinu Janou Jochovou, která zde opět vyjadřovala své známé homofobní a transfobní názory, a Janem Schneiderem, předsedou sekce služeb pro rodinu APSS, do kterého se aktivně zapojil i prezident APSS Horecký a proti kterému se LGBT organizace a lidé důrazně ohradili. Myslím, že ve směru respektující podpory, zejména proaktivní podpory LGBT přátelských sociálních služeb, má APSS ještě velké rezervy.

8) Jaká stigmata LGBT senioři/seniorky ve společnosti mají? Zažívají v domovech seniorů šikanu ze strany personálu nebo spolubydlících?

Tady bych odkázala na naši studii, kterou jsme vydali v organizaci PROUD.

{articleImage}606{/articleImage}

9) Pokud v seniorském věku zjistí ženatý senior / vdaná seniorka, že jsou LGBT, a prozradí to partnerovi, jak na to jejich partner/ka reaguje?

Některé páry se rozvedou, spíš se ale jedná o situace, kdy do vztahu vstoupí někdo nový, než že by se rozváděly kvůli orientaci nebo genderové identitě samotné, jiné se dohodnou na zachování manželství třeba z existenciálních důvodů a každý si vede svůj soukromý život. Takových párů znám několik. Řekla bych, že je to jev častější, než si společnost myslí, a že se nevyhýbá ani párům, které navenek působí jako „vzorná“ tzv. tradiční rodina.

10) Seznamují se pak LGBT senioři/seniorky někde? A jak je to s vdovským důchodem u LGBT seniorů/seniorek?

Možnosti seznámení jsou poměrně omezené, ale ti aktivnější, kteří třeba i víc využívají internet a sítě, si cestu najdou. Pokud se jedná o registrované partnerství, nárok na vdovský důchod v něm nevzniká a je to jedna z forem diskriminace stejnopohlavních párů, na kterou upozorňujeme.

11) Setkala jste se LGBT seniorem/seniorkou, který byl/a již na konci svého života a na poslední cestě při rozloučení chtěl/a mít pouze LGBT pečující nebo LGBT přítele/přítelkyni?

Nesetkala.

12) Jakou mají LGBT senioři/seniorky nějakou perspektivu v ČR ve zdravotní, sociální a sexuální oblasti/péči? Je v cizině lepší?

Organizace PROUD, kde jsem zakládala program pro LGBT stárnutí, usiluje společně s dalšími organizacemi o to, aby se situace starších LGBT lidí u nás z pohledu sociální a zdravotní péče zlepšila. Mnohé se podařilo, vydali jsme studii, školíme, děláme osvětu v médiích a na konferencích, debatujeme i na LGBT akcích, jako je Prague Pride, Mezipatra atd., pracovní skupina na MPSV připravuje metodiku, která službám pomůže stát se více LGBT přátelskými. Stále jsme ale na začátku a služby spíš s takovými klienty/klientkami nepočítají nebo s nimi explicitně nepracují. V cizině jsou zajímavé projekty usnadňující LGBT lidem stárnutí v pobytových zařízeních třeba v Berlíně a v Nizozemsku. Obecně bych také řekla, že bude velká potřeba vzdělávat především o transgender a nebinárních a intersexuálních lidech.

13) Jaké hlavní body bude metodika obsahovat?

Projekt je ve fázi zpracování a pilotního ověřování. Výstupy budou uveřejněny na jeho konci. Je součástí širšího projektu rozvoje sociálních služeb. (informace na rsss.mpsv.cz)

14) Co nejvíce LGBT senioři/seniorky v tuto chvíli potřebují?

Nejvíce asi to, co každý jiný stárnoucí člověk – zachování důstojnosti, základních existenčních podmínek, dobrých vztahů, zapojení do komunity. Jenže k tomu mají těžší cestu. Potřebují, aby je systém a politiky vzaly na vědomí i s tím, co mají kvůli své neheterosexuální identitě za sebou a co je může vůči většině znevýhodňovat v dosahování potřeb uvedených v první větě.

 Pochod Prague Pride 2022: