Autistka Ivana-sama doma je mi nejlépe. Mou kamarádkou byla erotická hračka
19.3.2020 14:04
V České republice je vyhlášena celostátní karanténa. Může se jen do práce, do obchodu a za nezbytně důležitými záležitostmi. Všichni mají být nejlépe doma, izolovaní od lidí. Lidé by neměli číst jen negativní zprávy o koronaviru, ale měli by se též zabývat sami sebou, někteří by měli mít i konečně čas na své koníčky. Do zájmů patří rovněž hraní a zkoušení erotických pomůcek. Sex a erotické pomůcky mohou být nejlepším lékem a odreagováním na zvládání této těžké situace.
Mezi lidi, kteří tuto celostátní karanténu prožívají v klidu, jsou někteří autisté. Slovo autismus je z řeckého slova Autos a znamená být sám. Autistka Ivana to v rozhovoru sama potvrdila (jméno je na přání změněno).
Diagnózu jí zjistili v Nautisu. Bližší informace nechce uvádět. Ivana nemá moc ráda kontakt s lidmi, ale dodala si odvahy a krátký rozhovor s předáním erotické hračky – nafukovacího análního kolíku – proběhl na lavičce před jejím barákem na konci února. Tehdy ještě koronavirus nebyl u nás v zárodku.
Autistka Ivana:
1) Jak se máte?
Musím říct, že když nevidím lidi, tak je mi nejlépe. Nikam nechodím, nákupy si objednávám přes e-shop.
2) Z čeho žijete?
Mám invalidní důchod a ten mi stačí na to, co potřebuji. Jsem ve svém světě spokojená.
3) Chodíte tedy vůbec ven?
Mezi lidi nechodím, protože vím o sobě, že říkám otázky, které se lidem nelíbí, tak se radši na nic neptám.
Po 14 dnech jsem jí napsala sama.
4) Jak se Vám daří po 14 dnech, jste v pořádku?
Opatření vlády ohledně karantény mi dělá dobře. Jsem v pořádku, protože jsem za 14 dnů nikoho z lidí neviděla a vůbec mi to nevadí. Jinak děkuji moc za tuto skvělou hračku, Růžový slon je hodný.
Píšu jí další mail s otázkami. Odpověď přišla bleskurychle.
5) V čem Vám hračka pomohla?
Zkoušela jsem si s tímto kolíkem hrát a líbilo se mi to. Myslím v obrazech a sleduju detaily, tak ten kolík jsem si pořádně prohlédla na obrázku a představila jsem si tu tělovou barvu, špičku, tvar, který vypadá jak penis. Přítele nemám a nechci, toto mi stačí.
Vzápětí od Ivany přišla jedna otázka.
Četla jsem, že se po tom mohou lidi pokakat a pak musí nosit pleny. Je to tak? Doufám, že otázka není nevhodná.
Ujišťuji ji, že po správném způsobu zacházení tomu tak není a že se může zeptat na cokoliv. Ptám se dále mailem.
6) Jak jste to použila?
Líbilo se mi to hlavně zepředu, s ním si jezdit po pipince. Zezadu jsem to taky zkoušela, ale zepředu je to lepší. To nafukování v ruce mi hodně dělalo dobře. Ale někdo to může mít jinak. Každý autista je vždycky jiný. Zdál se mi pak moc velkej, ale to mi tak nevadilo.
7) Nedělaly Vám problémy vibrace?
Ne, i když my jako autisté jsme citliví na zvuky, tak toto bylo příjemné, uklidnilo mě to na moje někdy autistické záchvaty, které si uvědomuju, a pak mě mrzí, že je vůbec mám. Ale dívání se na internet, vlastní fantazie a tato hračka mě fantasticky odreagují. Byla to moje virtuální kamarádka. Děkuju.
Na závěr přidávám citát Jima Sinclaira, aktivisty za práva autistů:
„Být autistický ještě neznamená nemít lidskou duši. Ale znamená to být zvláštní. Znamená to, že co je normální pro zdravé lidi, není normální pro mne. A naopak – co je normální pro mne, není normální pro zdravé lidi. Do určité míry jsem špatně vybaven pro přežití v tomto světě, jako mimozemšťan, který přistál na Zemi bez orientační příručky. Ale moje osobnost je nedotčena. Moje já je nedotčené. Našel jsem ve svém životě velké hodnoty a smysl života a nechci z nich být vyléčen. Uvědomte si, že jsme si odcizeni navzájem, že můj způsob bytí není poškozenou verzí vašeho. Prozkoumejte své domněnky. Definujte své podmínky. Spolupracujte na stavbě mostů mezi námi.“
Přejeme všem čtenářům hodně síly a zdraví!