Rozhovor s Břetislavem Košťálem -– O sexu a životě – šli po mně odstřelovači

Břéťa organizuje besedy, lektoruje, přednáší na školách. Jednu přednášku poskytl i v hodině „Orientace v sociální síti“ na Vyšší škole sociálně právní, ve které byl kdysi studentem a zároveň i skoro mým spolužákem, jen školu vystudoval trochu dříve.

Na přednášce ve škole Břéťa mluvil sebevědomě o svém zaměstnání, o svém životě, párkrát se objevil i v médiích a já jsem si ho urvala k rozhovoru pro náš web. Projekt sexuální asistence ho zaujal, rád si poslechl bližší informace.

Při rozhovoru bylo na Břéťovi vidět, že nežije život v režii někoho jiného, nemá strach z toho, že ho lidi nepřijmou takového, jaký je, je prostě svůj…

 

1) Břéto, o sobě mluvíš veřejně, nezáleží Ti tedy na tom, co si o Tobě ostatní myslí?

Já jsem tak profláklej, že je mi to jedno, co si o mě lidi myslí. Já to vůbec neřeším. (zasměje se) Neříkám, že je mi to úplně jedno, ale zjišťuju, že ty domněnky jsou lehce vykonstruovaný, člověk má představy, a pak když někam jdu, tak je všechno jinak.

2) Kdy vzniklo to semínko Tvé nemoci?

Byl jsem hodně citlivej a přecitlivělej na ty situace, když se lidi hádali okolo mě. Často jsem se vmísil do rvačky, když se něco takovýho dělo.

 

3) Myslíš, že Tvoje přecitlivělost měla na rozvoj nemoci vliv?

Když mi bylo 25 let, měl jsem bouřlivé období. Období velké deprese. Všechno šlo se mnou z kopce. Ve vrcholném stádiu jsem nebyl schopen vstát z postele. Trvalo to čtyři měsíce.

 

4) Zašel jsi za psychologem nebo psychiatrem?

Ne. Pomohla mi jediná akce. Na vejšce jsem studoval historický šerm a jednou se konala šermířská akce. Řvali jsme a běželi přes Karlův most. To mě tak odpálilo, že jsem se z těch depresí najednou probudil.

 

5) A jaké bylo probuzení?

Měl jsem najednou radost ze života. To vzrušení z davu bylo fantastický. Začal jsem studovat a následně i cvičit jógu. Zajímal jsem se o to do hloubky. Četl jsem veškeré knížky o józe a podle nich jsem následoval doporučení ke změnám ve svém životě. Přečetl jsem třeba půlku stránky denně.

6) To jsi jenom četl knížky a nic jiného Tě nezajímalo?

Držel jsem i půst, pak jsem prožil stav uvolnění a z toho mi pak hráblo. Jak jsem držel půst a začal být vegetarián a nervy měl obnažený, tak jsem byl neuzemněný.

 

7) Jak Ti hráblo?

Měl jsem představy, že po mně jdou odstřelovači, že vystoupím na Letné a že tam budou davy. Udělal jsem jednu výtržnost na autě. Jak jsem měl představy, že ti odstřelovači po mně jdou, tak jsem praštil do cizího auta. Myslel jsem, že ho tak sestřelím. Bubnoval jsem do auta, vyběhl majitel, já skočil na kapotu auta. Policajti mě pak zabásli a odvezli do léčebny, na neklidové oddělení, něco jako je dnes sedmadvacitka.

 

8) Co se Ti v tom okamžiku honilo hlavou?

Myslel jsem, že je konec, že zůstanu zavřenej, že o mně nebude nikdo vědět, takhle mě odkliděj.

 

9) Pomohl Ti tam někdo?

Přišel arteterapeut, chtěl, abych vyjádřil něco, co mě vystihuje. Já maloval něco harmonického.

 

10) Předepsali Ti léky?

Léky mi předepsali, ale vysadil jsem je a teď je beru pravidelně od roku 2005 a pomáhají mi.

 

11) Pak ses už zklidnil?

To ještě ne. Na jednom kursu jsem dělal sítra, hlídal jsem lidi, kteří požili psychotropní látku, aby se jim něco nestalo. Jenže já ze zvědavosti jsem jeden hrnek vypil taky a z toho se mi rozjela psychóza. Pak jsem každý rok měl depresivní propad, nevím z čeho. Z depresí a ze stresu se mi spustila smyčka vyhrožování, slyšel jsem hlasy, které mě strašily likvidací. Ale teď si uvědomuju, že jsem se dřív díval na násilné filmy a po letech se mi to promítlo nějak do hlavy, kdy se mi ty hlavy v hlavě spustily. Ted už na žádné násilné filmy nekoukám a hlasy nemám.

 

12) Měl jsi nějakou ženskou?

Právě, že jsem ženskou neměl. V mých 20 a více letech to nebylo nic moc. Měl jsem vztahy na jednu noc, byl jsem partnersky nepoužitelnej. Nevěděl jsem jak na to.

 

13) Rodiče Tě nepřipravili na partnerský život?

Výchovu jsem měl příliš ochranitelskou. Máma byla moc úzkostná, furt se o mě bála a tu úzkost přenášela na mě. Táta byl taky úzkostnej, ale spíš přes jednání na úřadech, to vše nechával na mámě.

 

13) Myslíš si laicky, že léky zvyšují chuť na sex, nebo spíš tlumí?

U mě léky sex na chuť tlumí. Prášky mají tento nepříjemný vedlejší účinek.

 

14) Máš tedy nyní nějakou známost?

Našel jsem si přítelkyni, se kterou jsem se v roce 2016 oženil. Jsem s ní šťastný.

 

15) Zvědavá otázka. Kde jste se seznámili?

Spolupracovníci, se kterými jsem psal projekt na Studio 27, mi přivedli na pohovor právě moji stávající ženu Elišku a přeskočilo to mezi námi.

 

16) Prozradíš něco o své ženě?

Eliška vystudovala kameru, střih a režii ve Zlíně. Je taky psychicky nemocná, onemocněla po svém porodu. Tehdy jí s dětmi pomáhala její mamka, tedy moje tchyně. Měla složité období, protože ji tchyně a její rodina považovaly za neschopnou. Bylo jí v tom blbě, dostala najednou hypomanii a z domova utekla. Někdy ta mánie je skvělá v tom, že lehce můžeš dělat radikální rozhodnutí a zaplať pánu bohu, jinak bychom se nepotkali.:-)

 

17) Co si obecně myslíš o partnerských vztazích u osob s duševním onemocněním?

Každej člověk může mít partnerský vztah. Na duševním vnímání se projeví, jak to člověk má, zda je schopen si vztah udržet.

 

18) Jak vnímáš slovo sex?

Pro mě slovo sex znamená více rovin. Jednak je to zatím i nějaká sebejistota, mužství. Pak je to pro mě takový v rámci toho splynutí v přímém aktu propojení nebe a země. Já mám v tomto přesahy. Na druhou stranu to je i takový vějíř zážitků a pohledů.

 

19) Postřehl jsi někdy, že by sex uklidňoval osoby s psychickým onemocněním?

To ne. Sex je strašně lepivej. Když si člověk něco s někým začne v rozkolísaném stavu, tak se to pak hůř přenáší do běžného života. Pokud je člověk v rozjitřeném stavu, tak je lepší, když sex nemá. To se mi stalo několikrát. Při velkých problémech jsem na to neměl moc pomyšlení. Řešil jsem podstatnější zásadní věci než uspokojit hormony.

 

20) Teď bude otázka, kterou dávám účastníkům tohoto webu často. :-) Líbí se ti erotické pomůcky?

Dřív jsem se divil, k čemu to vůbec je. Byl jsem i uraženej, když tehdejší přítelkyně měla vibrátor. Štvalo mě, proč jí nemůžu stačit já. Teď jsem k erotickým pomůckám tolerantní.