Rozhovor s pečovatelkou Evou o sexuálním obtěžování

1) Paní Evo, Vy jste se setkala se sexuálním obtěžováním. Prozradíte mi něco o klientovi a Vaší náplní práce u něj?

Ano, se sexuálním obtěžováním ze strany klienta jsem se setkala. Bylo to muž, měl 74 let, nemoc diabetes a neuropatii dolních končetin. Chodila jsem k němu jednou týdně půl roku, postarat se o něj, o domácnost, vzít ho na vozíku na vycházku a nakoupit.

2) Jak začalo sexuální obtěžování?

Pozvolna začínaly sexuální narážky. Vyprávěl mi, jak v televizi viděl 13letou artistku, jaké měla nádherné tělo, fantastickou postavu, a při každém loučení mě žádal, zda neznám nějakou paní, která by k němu chodila na sex, protože on nechce umřít jako mnich. Bylo mi to nepříjemné, ale nedokázala jsem tuto skutečnost vyhodnotit jako sexuální obtěžování. Myslela jsem si, že když mě za službu platí, musím si nechat takové řeči líbit. Zhruba po půl roce jsem ucítila velkou únavu a tělo začalo stávkovat. Přestalo se mi k němu chtít chodit. Nevěděla jsem proč a začala jsem mít výčitky, že jsem nemožná. Tak jsem se překonala a zase k němu šla.

3) Jak se nadále klient projevoval?

Klient se začal přede mnou svlékat. Respektive ještě dvě hodiny po koupeli seděl na pohovce nahý, nohy rozkročené a sledoval, jak uklízím. Začala jsem více přemýšlet o svých pocitech. Během půl roku péče mi například volal ve všední dny do práce, zda může být přede mnou celé odpoledne nahý. Zakoktala jsem, že je to neslušné a není to dobrý nápad. Pak se stalo něco, co mi konečně rozsvítilo oči. Při jedné z posledních návštěv mě oslovil s tím a teď cituji: Sežeňte Viagru, když nám dvěma to tak pěkně ladí. Šla jsem domů velmi rozčilená a týden přemýšlela. Svěřila jsem se matce a přátelům. Ti mi poradili, že musím službu ukončit. Já jsem to viděla stejně. Neuměla jsem si představit, že bych se službou dále pokračovala. Bylo mi z klienta zle. Ve svém životě jsem se bohužel opakovaně stala obětí sexuálního zneužití. Ze strany bývalého manžela a svých blízkých. Vždy to byli muži. Tyto zážitky se mi začaly vracet a mně bylo psychicky zle.

4) Ukončila jste to s klientem a jak to vzal?

Zašla jsem za klientem, že spolupráci s ním končím. Nechápal proč. Uvedla jsem, že už nebudu mít čas k němu chodit. Z jeho strany došlo k citovému vydírání a manipulativním řečem. Nicméně jsem odešla. Další týden po skončení spolupráce s tímto klientem jsem nemohla spát a přes den jsem byla velmi rozčilená z toho, co se mi stalo. Na netu jsem našla telefonickou linku pro oběti sexuálního zneužívání, kam jsem zavolala. Hodinový rozhovor mi velmi pomohl a já si mohla konečně vydechnout a celou situaci uzavřít.

5) To je dobře, že Vám hodinový rozhovor pomohl. Jen se zeptám, v čem Vám hlavně pomohl?

Díky této zkušenosti jsem pochopila, že stále nemám jasně vymezené hranice. Je to poučení pro mne, nebát se okamžitě použít slovo NE. Teď už se doufám nebudu bát jasně a přímo sdělit, ne, toto dělat nebudu. Nicméně od té doby jsem se zatím k péči nevrátila a ani to v blízké době neplánuji. Velmi mě zasáhlo, jak klient po mém sdělení o ukončení spolupráce reagoval. Na sobě neshledal žádnou chybu. A snažil se mě přesvědčit, ať ve službě pokračuji.

6) Probírala jste někdy sexuální život klientů s ostatními klienty?

S nikým z klientů jsem se nikdy o sexuálním životě nebavila. S mužem bych se o tom bavit odmítla. Se ženou bych se rozhovoru nebála. Kdyby se mi chtěla svěřit, určitě bych ji vyslechla.

7) Myslíte si, že by lidé s handicapem měli používat erotické pomůcky? Pokud ano, jaké byste jim doporučila?

Lidem s handicapem bych určitě sexuální pomůcky doporučila. Různá dilda a pro muže např. umělá vagína. Také bych jim doporučila využít profesionální sexuální asistentku. Nevím, zda práci sexuálního asistenta dělají i muži. Zřejmě ano.

Ano, sexuálního asistenta dělají i muži. Děkuji Vám, Evo, za rozhovor a přeji už jen samé pozitivní zkušenosti a hezké chvilky ve Vašem životě.