Sexualita nestárne

Jaké jsou závěry výzkumu?

Mezi největší nedostatky v oblasti sexuality, intimity a vztahů v domovech pro seniory/seniorky patří:

1) MÁLO SOUKROMÍ

Personál se střídá, vstupuje bez klepání do pokoje nebo rychle zaklepe a otevře. A to v jakoukoliv dobu, kdy senioři a seniorky nikdy nevědí, kdo a kdy přijde.

Po pracovnicích se i vyžaduje, aby byly stále mezi klienty a klientkami z důvodu jejich aktivizace a socializace. Ti ale též potřebují a chtějí mít svůj klid, být chvíli sami.

Jedním z faktů nedostatečného soukromí je vzájemné neporozumění, kdy člověk nevidí do hloubky, proč druhý jedná tak, jak jedná. V jednom pokoji byl pán, který byl celý den nahý. Všem to bylo nepříjemné, byl na to upozorňován, ale pán nechtěl nic měnit. Pak se ukázalo, že byl kdysi v psychiatrické léčebně, kde je neoblékali, soukromí tam nebylo vůbec žádné a pán na to tak byl už navyklý.

2) POMLUVY A SPOLEČENSKÝ TLAK

Klienti/klientky se bojí sociální kontroly, která je velmi silná. Velmi často se v domovech seniorů mezi sebou pomlouvají.

Stalo se, že v domově seniorů vznikl vztah. Starší paní s pánem spolu chodili na procházku, drželi se za ruce, poseděli u kafe. Ostatní se jim posmívali. Pánové si na pokoji dělali legraci typu: „Co budeš dělat s takovou bábou, vždyť už je stará“, a dámy zase byly vůči své spolubydlící zlé a závistivé. Bohužel se pak pán s paní přestali stýkat, protože jim to bylo nepříjemné.

3) PROSTOR a PROSTŘEDÍ

Prostředí v domovech pro seniory a seniorky bývá často nastavené na umírání. Mnohdy v nich bývá málo podnětů, které by stimulovaly život. Někde se přes celý domov seniorů vyváží v rakvi klienti,

kteří zemřou, za rakví musí chodit povinně personál, který se loučí, a ostatní klienti a klientky domova se na to dívají. Je to pro ně frustrující, mohou si tak říkat – kdy to přijde na mě. Pak je pro ně těžké mluvit zrovna o sexualitě. V jednom domově vedení rozdává na dušičky chryzantémy, z čehož bývají klienti a klientky pohoršeni.

Výzdoba domova bývá též skoro jako v mateřské škole, nejsou nikdy vidět obrazy, které by stimulovaly život, vztahy, blízkost dvou lidí.

Doporučením je informovat a vzdělávat jak personál, tak i klienty a jejich rodiny, zajistit dostatek erotické zábavy v podobě erotických knížek, časopisů, mít možnost si bez předsudků a studu si o sexualitě, intimitě a vztazích popovídat, svěřit se tomu, kdo bude vstřícný, bude jejich povídání naslouchat, tolerovat a dodržovat mlčenlivost.

Organizace Freya velmi dobře zavedla projekt do praxe v domově Dřevčický park v Praze, kde měl na semináři k tomuto tématu pozitivní postoj na semináři ředitel Dřevčického parku Bc. Lukáš Porubský.

Po celou dobu semináře byly v rámci doprovodného programu rozmístěné stánky Freyi či sexshopu Růžového slona, u něhož se jednu chvíli shromáždil velký dav zájemců a zájemkyň.