Sexuální asistence

Panenky, pexeso, tužka a papír jako sexuální pomůcky

Pomůcky by neměly sloužit k jiným účelům než k sexualitě. Na ukázky názorných pomůcek by si učitelé měli vyhradit dostatečný čas, nikam nespěchat, a o pomůckách jasně a srozumitelně hovořit, bez žádného zesměšňování. Učitel by měl klást žákům otázky, zda je to bavilo, co se jim líbilo, čemu rozuměli, co už sami zažili atd. Pokud je materiál náročný a instruktor vidí, že se postižení stydí, je dobré odejít z místnosti, aby si po výkladu mohli žáci v klidu pomůcky prohlédnout.

19.11.2014 21:27

Nevytahuj penis před okolím aneb Co se má naučit každý, kdo pracuje s postiženým

Pracovníci, kteří pracují s handicapovanými, se sexualitou moc nezabývají. Někteří i hrdě tvrdí, že svým klientům zajišťují plnohodnotný život, ale není tomu tak. Do plnohodnotného života patří i sexuální stránka.

19.11.2014 21:23

I postižení lidé se musí vychovávat k sexu!

V Čechách se pojem sexuální výchova vůbec nevyskytuje, vzbuzuje to ve společnosti pohoršení. Proto je nahrazen pojmem rodinná výchova. Hlavním cílem rodinné výchovy je výuka užívání antikoncepce. Žena s lehkým mentálním defektem může být pečlivější v užívání tablet než zdravá žena a je většinou hrdá, že si dokáže sama kontrolovat svou plodnost. Pokud antikoncepce není možná, tak se klienti učí další aplikovatelné metody (vaginální kroužek, náplast, podkožní implantát). Ale název sexuální výchova má také svůj smysl.

19.11.2014 21:20

Víte, kdo může pomoci postiženým při sexu? Sexuální asistentka!

Sexuální asistence je pro všechny jedince, kteří své sexuální potřeby nedokážou zvládnout sami. Tuto službu vykonává sexuální asistentka. Pilotní projekt o sexuální asistenci představila na konferenci v Praze s názvem „Ze sexbyznysu na trh práce.“ Claudia Fisherová-Czechová. Sexuální asistentka dochází ke klientovi nebo klient k ní a pomáhá mu se sexuální obsluhou. Sexuální asistentku si můžete objednat v cizích zemích, ale i u nás se začíná tato služba pomalu objevovat.

19.11.2014 20:54

I já chci mít své soukromí, děkuji

V dřívějších dobách byli muži a ženy v ústavech oddělení. Typický byl oddělený život, práce, bydlení. Pokud nastaly nějaké problémy v oblasti sexuality, bývaly řešeny pomoci léků. Ještě dnes se s takovými zařízeními můžeme setkat. V některých zařízeních bývá i 50 lidí v jednom areálu. V takovém prostředí lze jen omezeně zprostředkovat realitu běžného života se sexuální výchovou. Klientům chybí běžné zkušenosti ze soužití obou pohlaví, přirozené podněty k získávání prožitků a poznatků pro svůj psychosexuální rozvoj. Handicapovaní lidé v pobytových zařízeních v sociálních službách nemají soukromí ani na osobní hygienu a převlékání, takže se soukromím na sexuální potřeby se už vůbec nepočítá.

19.11.2014 20:40

Nabízejte doteky

Co může provádět především mentálně postižený, když mu chybí sexuální potřeba?

19.11.2014 20:34

Sex je pro všechny!

Většina lidí si myslí, že postižení sex mít nemohou, jsou vnímáni jako asexuální bytosti, ale opak je pravdou. Sexuální stránku mohou sice ovlivňovat některé funkce (pohybové, vylučovací atd.), ale na sexuální prožívání to vliv nemá. Kromě těžce mentálně retardovaných může mít sex každý postižený jedinec.

17.11.2014 16:20

Sexualita a postižení – jak to bylo, je a bude

Záporný náhled na sexualitu má původ v křesťanství, především v katolickém náboženství. Celibát se prosazoval skoro tisíc let, než nalezl své písemné zakotvení. Na sexualitu se nahlíželo jako na něco, na co musí člověk trpět, dá se bez toho obejít. Církev jako autorita nedovolila sexuální styky, jedině to bylo uznáváno v manželském svazku. V jedné době směla být pouze jediná poloha při sexu, a to misionářská. Manželství a věrnost byly brány za nejvyšší hodnotu, za svaté.

17.11.2014 16:18